Jak vyhnat děti od počítače?

Neseď pořád u toho počítače a jdi se hýbat! Tato slova slyší mnohé děti i několikrát za víkend. Ale zkusili jsme se někdy zamyslet nad tím, jaké možnosti „hýbat se" mají, zvlášť když je venku ošklivě? Ano, žádné.

Přitom odborníci varují: Pokud se děti nebudou pohybovat už v útlém věku, později to na hodinách aerobiku, lekcích tenisu nebo v posilovnách nedoženou. Přitom je jasné, že malé děti nebudeme nutit zvedat činky nebo šlapat na rotopedu. U nich je třeba podporovat přirozený pohyb, jako je skákání, houpání se, pobíhání, možnost vyřádit se. A je ideální přizpůsobit jim k tomu jejich vlastní pokoj.

Pokoj se mění v tělocvičnu

Stejně jako v posilovně pro dospělé i zde je dobré začít hezky od podlahy. Měla by být pružná, teplá a neklouzavá, ale pozor, dítě si tady nesmí při pádu odřít kolena. Tyto požadavky splňuje hned několik běžně používaných podlahových krytin, například zátěžový koberec či korek. Pokud si můžeme dovolit ve velkém dětském pokoji vyhradit část jen pro hernu, lze na podlahu položit i speciální umělou hmotu.

Minimálně místa zaberou žebřiny ukotvené na zdi. Poslouží nejen k lezení, ale i k zavěšování se a hlavně skákání. Proto pod nimi nesmí chybět měkké dopadiště. To zajistí žíněnky, ale klidně je můžeme nahradit třeba starou nebo i novou matrací. Využijeme ji v situacích, kdy budou chtít v pokoji přespat kamarádi. Bude-li pružinová, nahradí také trampolínu.

Na hraní se hodí i postel

Menší děti ocení v pokoji i klouzačku, tunel a další domečky. Ty můžeme kupovat jak samostatné, tak někdy bývají i součástí vyšších postelí. Připomínají nízké palandy, ale druhá lehací plocha zde chybí. Prostor tak lze využít na prolézání, z horního lůžka může vést právě skluzavka. Takový hrací kout zabere v pokoji minimum místa.

Koupit se dokonce dají i speciální „tělocvičnové" sestavy pro děti. Obsahují například ribstol, houpačku, kruhy, provazový žebřík a šplhací lano, skluzavku i basketbalový koš. Jejich cena se pohybuje kolem pěti tisíc korun.

Potřeba je i volné místo

Dětskou hernu bychom ale neměli přeplnit, aby zbyl dostatek volného prostoru, kde se dají zkoušet hvězdy, poskakuje se nebo si kluci mohou pinkat s míčem.

Ale pozor! Jsou i prvky, které do dětského pokoje nepatří nebo ke kterým by neměly mít děti přístup, pokud jsou bez dozoru rodičů. Řadí se mezi ně například velmi oblíbené houpačky. Na nich se mohou převrátit a zlomit si vaz nebo vyrazit dech. Stejně tak žebříky a sítě, dítě se v nich snadno zaklíní a může spadnout hlavou dolů.

Milí rodiče, až budeme opět supět v posilovně a snažit se shodit přebytečná kila, která s sebou nosíme už léta, vzpomeňme si na své děti. Přece nechceme, aby i ony měly za dvacet či třicet let stejné problémy. A přitom jim na ně velmi často „zaděláváme" právě my a právě teď.

Zdroj článku: www.prozeny.cz